Máta, kterou mám na zahradě už dávno přerostla z malého chudáčka přineseného ze zahradnictví do vellké sebevědomé a panovačné rostliny, která se až nebezpečně roztahuje po celém záhonu. Máta je trvalka, její nadzemní lodyhy na zimu umírají a jakmile se oteplí, už můýete chodit a začít uždibovat malé lístečky čertsvé máty.
Máta je bylina používaná tisíce let, váže se k ní krásný příběh z řecké mytologie o dvou poutnícíh, kteří jak už to tak v řeckých bájích bývá byli převlečení bohové Zeus a Hermes, kteří putovali po světě a marně hledali místo, kde by dostali něco k jídlu či pití. Nakonec je do domu pozvali dva staří manželé, kteří před tím než je pohostili, důkladně vydrhli mátou jak talíře, tak stůl. Poutníci ocenili pohostinost manželů, tím že jim proměnili jejich starý dům v nádherný dům. Nejlepší čcas na zpracování máty je ještě předtím, že začne kvést.
Máta je podporuje trávení - skvělý digestiv po náročném obědě. Výborná je osvěřující chuť mátové limonády, dále Vás v horkém létě dokáže zchladit ve formě studené okurkovo-mátové polévky (recept zde). Typicky britským jídlem je mátová omáčka, která se servíruje k masitým jídlům zejména k jehněčímu. Mátu se nebojte přidat k hrášku ať už v klasické polévce, nebo pomazánce. Doporučuji k vyzkoušení i trojkombinaci - máta-vodní meloun-feta.
A samozřejmě nesmím zapomenout na mojito.
Mátu si můžete usušit na čaj, nebo ji nechat zamrazit. A nebo si z ní době jejího nadbytku udělejte skvělý mátový sirup (recept zde).
Žádné komentáře:
Okomentovat